Pestowanie Indoors
16. 4. 2007
Pestování venku @ [indoors] [zpracování] [konzumace] [rizika] [další zdroje]
První otázka, kterou si zacínající pestitel položí, zní: Kdy to mám nacpat do zeme? V zásade se dá verit staré lidové moudrosti, že na prvního máje, puda úrodná je, ovšem není to žádné dogma. Sázet se dá klidne od konce brezna (blbý je, když pak treba napadne sníh a zacne mrznout, ale to už se dneska nestává.) až do zacátku cervna.
Následuje problém, kam zasadit. Konopí má rádo lehkou, neutrální cí mírne zásaditou pudu, primerenou vlhkost a dostatek slunce. Tyhle podmínky splnují (nemužeš-li pestovat na vlastní zahrade) ruzné meze mezi poli, okraje remízku i pole samotná, zejména kukuricná (na kukurici pozor, musí se sledovat, kdy to jezedáci zacnou sekat a bejt rychlejší!!!!, krome toho je treba pocítat s tím, že zemedelec najde sud s herbicidem a nenapadne ho nic lepšího než s nim polejt pole). Výborne se pestuje na starých kompostech nebo hnojištích, ty je ale vetšinou potreba posypat vápnem.
Naopak naprosto zbytecné je sázet do míst vlhkých, s nedostatkem slunce ci kyselou pudou (napr. lesní paseky).
Další problémem je zpusob sadby. Semena nebo sazenice? Obe cesty mají své plusy, ovšem i minusy.
Setí nezabere moc casu, proste stací patou (nebo nejakym aparátem) udelat tak 5 - 7 cm hlubokej rádek a nasypat semena. Jejich pocet závisí na tom, jak dalece jsou kvalitní. Semínka typu "A" (tzn. velká, pravidelná lesklá semena) stací dávat tak jedno na 10 centimetru, semínka netrídená je treba sypat husteji. Zasetá semena zahrábneme hlínou tak, aby byla cca 5 centimetru pod zemí. Z vlastní zkušenosti doporucuju nezalévat, protože prijde-li ve dnech po zasetí vedro, tech pár litru vody vyschne a naklícená semena to pak nemusí prežít. Lepší je nechat vše na prírode, po prvním dešti se pole urcite zazelená. Nevýhodou je, že se obcas špatne odhaduje klícivost, takže se pak muže stát, že na jednom poli máš dve kyticky na metr, a na druhém si rveš vlasy, protože ti toho vyjelo tolik, že budeš muset pulku presadit, nebo vytrhat:-(. Sázíš-li nejaké to megalopole, je setí jedinou možností, protože težko budeš doma predpestovávat nekolik set sazenic, nemluve pak o problémech pri transportu na pole.
Predpestovávání sazenic je oproti predchozímu postupu neskonale pracnejší, ale má nekteré výhody. Ocení ho zejména ti zemedelci, kterí nemají možnost vytvorit mohutná pole, a potrebují tedy mít co nejvetší jistotu, že se zasazené rostliny dožijí sklizne. Další výhodou je možnost zacít pestovat velice brzy, takže v kvetnu už mužeme mít opravdu velké kytky se slušným korenovým balem, které po presazení ven prežijí témer všechno. Ideální nádobou na predpestování jsou 1,5 litrové PET lahve, uríznuté tak 10 císel pod uzáverem. Mají dostatecný objem, takže sazenice zapustí velké koreny, jsou lehké a na poli je stací rozpárat nožem a celou rostlinu bez rizika poškození korenu zasadit do dostatecne hluboké díry. Doporucuju kytku zakopat až po horní listy, ze zasypané cásti stonku pak vyjedou nové koreny a kytka poroste jak divá.
Nevýhodou predpestovávání je už zmínená pracnost, a taky riziko udání ze strany uvedomelých sousedu, které bude zejména od roku 1999 opravdu nepríjemné.
Skoncilo sázení a pole se zelená. Sledujeme jak nám kyticky rostou a radujeme se. Asi po šesti týdnech je potreba zacít dávat pozor na samce, a okamžite je vytrhávat. Absolutne never tomu, že tam aspon jeden nezustane. Samozrejme že budeš mít palice plný semínek, takže se budeš muset otravovat s prebíráním, ale zase máš materiál na další, ješte mohutnejší sadbu. Chceš-li mít nejakou trávu bez semínek, zasad malý pole, jen pár kytek, na míste, kam budeš moct chodit každej den. S vytrháváním samcu je dobré spojit zaštipování samic. Zaštipuje se nad tretím nebo ctvrtým patrem a má to v zásade dva úcely: kytka se víc rozvetví => víc palic, a neroste tolik do vejšky, takže pak není videt pres plot nebo kroví. Vyplatí se to u menších polí s max. nekolika desítkama ganjovníku, zaštipovat lány s nekolika sty kytek je nad lidské síly.
Po této pocátecní fázi se o pole nemusíme už tolik starat, stací jednou za pár týdnu obhlídnout a vyrvat plevel, kterej má tu drzost rust do vejšky a sabotovat pestitelovo bohulibé snažení. Dál samozrejme likvidujeme samce. Je-li velké sucho, mužeme obcas trochu zalejt, ale zase to neprehánet, konopí je v podstate plevel a jen tak neco ho nezabije.
Asi tak v pulce prázdnin se zacni modlit, aby nepršelo, a aby bylo horko. Kytky prestanou rust a veškerou svou sílu vrhnou do palic, ve kterých utešene vzrustá množství THC. Na prelomu srpna a zárí se zacneme pripravovat na sklizen. Kontrolujeme zralost úrody, a monitorujeme aktivity jezedáku. Cloveka dost zprudí, kdybž ganja skoncí spolu s kukuricí v siláži. Pole, kterým tohle riziko nehrozí, mužeme nechat dýl. Zvlášt v dobe tesne pred sklizní musíme na pole chodit opatrne, nejlíp za šera, abysme se neprozradili. Hrozí totiž nebezpecí, že nejakej kripl, kterej hulí aniž by vedel proc, a kterej je samozrejme línej pestovat, sklidí pole za nás. Tyhle svine predstavujou dost velký nebezpecí a je jich docela dost. Procesávaj krajinu a hledaj cizí polícka. Není snad treba zduraznovat, že o svém poli nevykládáme na potkání a snažíme se, aby o nem nevedel nikdo, než ti, který ho sázeli.
První otázka, kterou si zacínající pestitel položí, zní: Kdy to mám nacpat do zeme? V zásade se dá verit staré lidové moudrosti, že na prvního máje, puda úrodná je, ovšem není to žádné dogma. Sázet se dá klidne od konce brezna (blbý je, když pak treba napadne sníh a zacne mrznout, ale to už se dneska nestává.) až do zacátku cervna.
Následuje problém, kam zasadit. Konopí má rádo lehkou, neutrální cí mírne zásaditou pudu, primerenou vlhkost a dostatek slunce. Tyhle podmínky splnují (nemužeš-li pestovat na vlastní zahrade) ruzné meze mezi poli, okraje remízku i pole samotná, zejména kukuricná (na kukurici pozor, musí se sledovat, kdy to jezedáci zacnou sekat a bejt rychlejší!!!!, krome toho je treba pocítat s tím, že zemedelec najde sud s herbicidem a nenapadne ho nic lepšího než s nim polejt pole). Výborne se pestuje na starých kompostech nebo hnojištích, ty je ale vetšinou potreba posypat vápnem.
Naopak naprosto zbytecné je sázet do míst vlhkých, s nedostatkem slunce ci kyselou pudou (napr. lesní paseky).
Další problémem je zpusob sadby. Semena nebo sazenice? Obe cesty mají své plusy, ovšem i minusy.
Setí nezabere moc casu, proste stací patou (nebo nejakym aparátem) udelat tak 5 - 7 cm hlubokej rádek a nasypat semena. Jejich pocet závisí na tom, jak dalece jsou kvalitní. Semínka typu "A" (tzn. velká, pravidelná lesklá semena) stací dávat tak jedno na 10 centimetru, semínka netrídená je treba sypat husteji. Zasetá semena zahrábneme hlínou tak, aby byla cca 5 centimetru pod zemí. Z vlastní zkušenosti doporucuju nezalévat, protože prijde-li ve dnech po zasetí vedro, tech pár litru vody vyschne a naklícená semena to pak nemusí prežít. Lepší je nechat vše na prírode, po prvním dešti se pole urcite zazelená. Nevýhodou je, že se obcas špatne odhaduje klícivost, takže se pak muže stát, že na jednom poli máš dve kyticky na metr, a na druhém si rveš vlasy, protože ti toho vyjelo tolik, že budeš muset pulku presadit, nebo vytrhat:-(. Sázíš-li nejaké to megalopole, je setí jedinou možností, protože težko budeš doma predpestovávat nekolik set sazenic, nemluve pak o problémech pri transportu na pole.
Predpestovávání sazenic je oproti predchozímu postupu neskonale pracnejší, ale má nekteré výhody. Ocení ho zejména ti zemedelci, kterí nemají možnost vytvorit mohutná pole, a potrebují tedy mít co nejvetší jistotu, že se zasazené rostliny dožijí sklizne. Další výhodou je možnost zacít pestovat velice brzy, takže v kvetnu už mužeme mít opravdu velké kytky se slušným korenovým balem, které po presazení ven prežijí témer všechno. Ideální nádobou na predpestování jsou 1,5 litrové PET lahve, uríznuté tak 10 císel pod uzáverem. Mají dostatecný objem, takže sazenice zapustí velké koreny, jsou lehké a na poli je stací rozpárat nožem a celou rostlinu bez rizika poškození korenu zasadit do dostatecne hluboké díry. Doporucuju kytku zakopat až po horní listy, ze zasypané cásti stonku pak vyjedou nové koreny a kytka poroste jak divá.
Nevýhodou predpestovávání je už zmínená pracnost, a taky riziko udání ze strany uvedomelých sousedu, které bude zejména od roku 1999 opravdu nepríjemné.
Skoncilo sázení a pole se zelená. Sledujeme jak nám kyticky rostou a radujeme se. Asi po šesti týdnech je potreba zacít dávat pozor na samce, a okamžite je vytrhávat. Absolutne never tomu, že tam aspon jeden nezustane. Samozrejme že budeš mít palice plný semínek, takže se budeš muset otravovat s prebíráním, ale zase máš materiál na další, ješte mohutnejší sadbu. Chceš-li mít nejakou trávu bez semínek, zasad malý pole, jen pár kytek, na míste, kam budeš moct chodit každej den. S vytrháváním samcu je dobré spojit zaštipování samic. Zaštipuje se nad tretím nebo ctvrtým patrem a má to v zásade dva úcely: kytka se víc rozvetví => víc palic, a neroste tolik do vejšky, takže pak není videt pres plot nebo kroví. Vyplatí se to u menších polí s max. nekolika desítkama ganjovníku, zaštipovat lány s nekolika sty kytek je nad lidské síly.
Po této pocátecní fázi se o pole nemusíme už tolik starat, stací jednou za pár týdnu obhlídnout a vyrvat plevel, kterej má tu drzost rust do vejšky a sabotovat pestitelovo bohulibé snažení. Dál samozrejme likvidujeme samce. Je-li velké sucho, mužeme obcas trochu zalejt, ale zase to neprehánet, konopí je v podstate plevel a jen tak neco ho nezabije.
Asi tak v pulce prázdnin se zacni modlit, aby nepršelo, a aby bylo horko. Kytky prestanou rust a veškerou svou sílu vrhnou do palic, ve kterých utešene vzrustá množství THC. Na prelomu srpna a zárí se zacneme pripravovat na sklizen. Kontrolujeme zralost úrody, a monitorujeme aktivity jezedáku. Cloveka dost zprudí, kdybž ganja skoncí spolu s kukuricí v siláži. Pole, kterým tohle riziko nehrozí, mužeme nechat dýl. Zvlášt v dobe tesne pred sklizní musíme na pole chodit opatrne, nejlíp za šera, abysme se neprozradili. Hrozí totiž nebezpecí, že nejakej kripl, kterej hulí aniž by vedel proc, a kterej je samozrejme línej pestovat, sklidí pole za nás. Tyhle svine predstavujou dost velký nebezpecí a je jich docela dost. Procesávaj krajinu a hledaj cizí polícka. Není snad treba zduraznovat, že o svém poli nevykládáme na potkání a snažíme se, aby o nem nevedel nikdo, než ti, který ho sázeli.