Mikro pestowanie
19. 3. 2007
"Dnes se zamìøíme na metody tzv. "mikro pìstování", aneb jak vytìžit co nejvíce z malých sodíkových lamp."
Malých myslím do 250W. Sodíkové výbojky použijeme proto, že vegetaèní fáze je velice krátká a proto, že mají dobrý pomìr svìtla a tepla. Obvykle když nìkdo zaèíná pìstovat, spíše si poøídí takovouto "mikro" skøíò, než místnost pro nìkolik tisíci-wattových výbojek. U tìchto malých systémù je lepší rozložení svìtla a tudíž i efektivita. Teï si ukážeme, jak této efektivity co nejlépe využít.
Sea of Green "moøe zelenì"
Menší sodíkové výbojky mají velice omezený dosah. U 70W je to zhruba 20cm, u 250W asi 50cm. Od této délky musíme odeèíst bezpeènou vzdálenost rostlin od vlákna, které i pøi takto malé wattáži zatracenì høeje. Podle toho, jak dobøe je zaøízena ventilace øeknìme kolem 8cm od sedmdesátky a 20cm od dvìstìpadesátky. Díky tìmto svìtelným (a tudíž i prostorovým) omezením je klasický rùst do keøíkù (bush-style) prostì bez diskuze. Cílem SoG je dosáhnout co nejvyšší rychlosti rùstu v podmínkách s omezenou výškou.
Klony jsou sázeny hustì vedle sebe (4 až 9 øízkù na ètvereèní stopu) a v krátkém èase pøepnuty na 12 hodin tmy.
Po zmìnì cyklu øízky zaènou ohromnou rychlostí hnát do výšky - jako by chtìly nahnat alespoò nìjakou velikost, pøi které budou schopny vykvést. Proto preferujeme spíše Indiky - zùstanou velice nízké, narozdíl od Sativ. Takto dosáhneme toho, že veškeré palice budou v efektivním dosahu lampy, navíc v rekordnì krátkém èase. Podmínkou je užití identických klonù, protože u SoG je uniformita rostlinné masy nutností.
Kromì øízkování není v pøípadì Sea of Green potøeba moc práce. Hned potom, co èerstvì zakoøenìné øízky vykážou nìjaký nový rùst, jsou nezastøižené donuceny vykvést. Pìstitel pøípadnì bìhem "vytahování" prostøíhá spodní rùst, který je stínìn listím. Rostlina tak mùže vìnovat veškerou energii vrškùm = palicím. Hlavní smysl SoGu je v kontinuálním sklízení: pìstírna na kvetení s cyklem 12/12 je trvale zásobována èerstvými klony z matky. Sklizené øízky jsou okamžitì nahrazeny novými. Cyklus sklizní se tak zkracuje *pouze* na dobu kvetení, která je u èistých Indik kolem 40-50 dní.
Nevýhodou SoG je vysoký poèet rostlin konopí, který obvykle koliduje se zákonem. A navíc, i když jsou kytky v Sea of Green tìsnì u sebe, stále zùstanou "mrtvá" místa, která by šla zaplnit hodnotnými palicemi. A tak vzniknul SCroG...
Screen of Green "møíž zelenì"
Tato metoda je dobrým pøíkladem toho, co jsou fanoušci ganjy schopni vymyslet. Nejdùležitìjší v této metodì je použití møížky (chovatelské pletivo 5x7cm) zavìšené horizontálnì mezi lampu a pìstební médium. To obvykle znamená zkonstruování nìjakého rámu èi držáku, který sí upevní v rovinì zhruba 20 - 30cm (u malých lamp je možno i ménì) nad médiem. Principem SCroGu je "výchova" èerstvých výrustkù tak, aby kompletnì vyplnily celé pletivo - vždy jedna "bud site" na každou díru. Znamená to dennì èi obden ruènì vtahovat poddajné výhonky pod pletivo a upravovat smìr veškerého primárního a posléze i sekundárního rùstu. Mezera mezi úrovní média a møížkou je dùležitá hned ze dvou dùvodù: jednak je tøeba dobrý pøístup pod pletivo kvùli výchovì výhonkù a druhak musí být pod pletivem dost místa pro vìtvení kytek, které je u SCroGu nejdùležitìjší.
Vychovávání výhonkù pomocí sítì tedy slouží k zaplòování pìstební plochy tak, že veškerý rùst je v ideálním dosahu lampy.
Výsledkem tedy není "džungle" jako u SoG, ale spíš rovné pole - dobrý základ pro maximalizaci produkce. Pøi výchovì se kromì ohybání obèas nevyhneme ani pøivazování, lámání a zastøihování. Platí, že proøezávat se má co nejménì, ale vystavení palic svìtlu má pøednost. Bìhem rùstu se dá proøezávat celkem hodnì - obvzláš listí pod pletivem (které postupnì stejnì odumøe z nedostatku svìtla). Tím dosáhneme dobré vzdušnosti pod pletivem. Bìhem kvìtu je tøeba postupovat s opatrností (listy jsou zásobárna živin) - pak je lepší pouze lehce zastøihávat konce listù.
Teï k jednotlivým fázím rùstu. Esenciální pro SCroG je použití klonù namísto sazenic ze semen. Ve fázi, kdy jsou kytky pøepnuty na kvetení by bylo velmi tìžké z rostlinné masy vyjmout samce rùznì propletené se samicemi. Navíc by to vedlo k mezerám v pletivu, které by se jen tìžko vyplòovaly. Rostliny ze semínek také zaèínají s vìtvením pozdìji - narozdíl od øízkù, které se vìtví hned u zemì. Jakmile máme zakoøenìné øízky pøipravené, umístíme je pod pletivo vždy jeden na ètvereèní stopu. Mùžete si všimnout výrazného rozdílu oproti SoG - ménì kytek znamená také ménì práce. S poètem kytek mùžete experimentovat a pøizpùsobit ho odrùdì; jedna na ètvereèní stopu je ale dobrý zaèátek. Pak pokraèujeme rùstem pøi svìtelném cyklu 18/6 pøípadnì 24/0. Øeknìme dva týdny, dokud øízky nedorostou k pletivu a neprostoupí nìkolik centimetrù nad nìj. V téhle fázi pøepneme na kvìt 12/12 a zaène rùstový spurt tak jak ho známe u Sea of Green. Bude trvat zhruba 10-14 další dní, kdy má SCroGaø nejvíce práce - každý den je tøeba výhonky usmìròovat pod møížku.
Rostliny bìhem této doby kompletnì vyplní celé pletivo - nejdùležitìjší je naèasování pøepnutí svìtelného cyklu.
Pokud byste pøepnuli na kvìt pozdì, skonèíte s neprostupnou neproduktivní džunglí. Dokud nebudete mít dostatek zkušeností se svou odrùdou, doporuèuji pøepnout spíše døíve (viz ilustraèní foto).
Jakmile se møížka naplní a listy pod ní zaènou strádat z nedostatku svìtla, postupnì je ostøíháme. Zùstanou jen stonky jako "trubky", které zásobují horní palice. Zlepšíme prodyšnost pod zelenou masou a tím pøedejdeme plesnivìní. Mnohdy se musí ostøíhat spousta listí a vìtvièek, ale nebojte - kytky to zvládnou!
Celkovì trvá rùst zhruba dalších ètrnáct dní pøi cyklu 12/12, pak se zastaví a zaène kvìt. Bìhem nìho už máme minimálnì práce. Kytky narostou zhruba do stejné výšky jako u SoG, ale jejich horizontální rùst je øízen. Vyrostou zhruba dalších 20 - 30cm nad pletivo a pod pletivem zbydou pouze stonky. Palice z menších lamp sice nejsou žádní výstavní kousci, ale výnos bývá kolem 50 gramù na ètvereèní stopu. Pìstitelé, kteøí pøešli na Screen of Green ze SoGu obvykle udávají rozdíl ve výnosu o 50%.
Box of Green "krabice zelenì"
BoG je první a nejjednodušší variací klasického plochého SCroGu. Pøi této metodì jsou využity i vertikální stìny z pletiva. Ty jsou vyplnìny dalším rùstem buï pøidáním kytek, nebo prodloužením vegetace, kdy rostliny necháme rozrùst i do stran. První metoda nám posune množství kytek blíž k Sea of Green, druhá metoda zase oddálí sklizeò o ètrnáct dní.
Dolní plochá møíž se vychovává klasickým zpùsobem. Rùst na vertikálních stìnách se vychovává tzv. "do spirály" - vìtve rostoucí kolem boxu ohýbáme na ležato podél vertikálních stìn.
U BoGu rozeznáváme dvì modifikace podle zavìšení lampy. Buï klasický horizontální (oznaèován jako h/bog) nebo vertikální (v/bog), kde lampa bez stínidla visí volnì do prostoru. Dùraz je zde kladen pøedevším na rùst na vyšších vertikálních stìnách.
Vertical SCroG "vertikální møíž zelenì"
K v/SCroGu už jen teoreticky. Hlavním rozdílem oproti v/BoGu je úplná eliminace spodní horizontální møíže. Zde jsou pouze vertikální stìny - buï do ètverce nebo do kruhu; a doprostøed visí holá výbojka. Jeho využití je pøedevším v pìstírnách s velice omezenou výškou (kolem 50cm), kde by jinou metodu nešlo použít. Vychovávat zde lze prakticky výhradnì do spirály. Obvykle je u vertikálních møíží tøeba pletivo s menšími oky (2x3cm) než u klasického SCroGu.
Dnes jsme se sice bavili o mikro pìstírnách, ale tyto metody jsou více èi ménì aplikovatelné i na vìtší svìtla (viz ilustraèní foto). Doufám, že jsem vás alespoò trochu inspiroval. Díky za pozornost.
Malých myslím do 250W. Sodíkové výbojky použijeme proto, že vegetaèní fáze je velice krátká a proto, že mají dobrý pomìr svìtla a tepla. Obvykle když nìkdo zaèíná pìstovat, spíše si poøídí takovouto "mikro" skøíò, než místnost pro nìkolik tisíci-wattových výbojek. U tìchto malých systémù je lepší rozložení svìtla a tudíž i efektivita. Teï si ukážeme, jak této efektivity co nejlépe využít.
Sea of Green "moøe zelenì"
Menší sodíkové výbojky mají velice omezený dosah. U 70W je to zhruba 20cm, u 250W asi 50cm. Od této délky musíme odeèíst bezpeènou vzdálenost rostlin od vlákna, které i pøi takto malé wattáži zatracenì høeje. Podle toho, jak dobøe je zaøízena ventilace øeknìme kolem 8cm od sedmdesátky a 20cm od dvìstìpadesátky. Díky tìmto svìtelným (a tudíž i prostorovým) omezením je klasický rùst do keøíkù (bush-style) prostì bez diskuze. Cílem SoG je dosáhnout co nejvyšší rychlosti rùstu v podmínkách s omezenou výškou.
Klony jsou sázeny hustì vedle sebe (4 až 9 øízkù na ètvereèní stopu) a v krátkém èase pøepnuty na 12 hodin tmy.
Po zmìnì cyklu øízky zaènou ohromnou rychlostí hnát do výšky - jako by chtìly nahnat alespoò nìjakou velikost, pøi které budou schopny vykvést. Proto preferujeme spíše Indiky - zùstanou velice nízké, narozdíl od Sativ. Takto dosáhneme toho, že veškeré palice budou v efektivním dosahu lampy, navíc v rekordnì krátkém èase. Podmínkou je užití identických klonù, protože u SoG je uniformita rostlinné masy nutností.
Kromì øízkování není v pøípadì Sea of Green potøeba moc práce. Hned potom, co èerstvì zakoøenìné øízky vykážou nìjaký nový rùst, jsou nezastøižené donuceny vykvést. Pìstitel pøípadnì bìhem "vytahování" prostøíhá spodní rùst, který je stínìn listím. Rostlina tak mùže vìnovat veškerou energii vrškùm = palicím. Hlavní smysl SoGu je v kontinuálním sklízení: pìstírna na kvetení s cyklem 12/12 je trvale zásobována èerstvými klony z matky. Sklizené øízky jsou okamžitì nahrazeny novými. Cyklus sklizní se tak zkracuje *pouze* na dobu kvetení, která je u èistých Indik kolem 40-50 dní.
Nevýhodou SoG je vysoký poèet rostlin konopí, který obvykle koliduje se zákonem. A navíc, i když jsou kytky v Sea of Green tìsnì u sebe, stále zùstanou "mrtvá" místa, která by šla zaplnit hodnotnými palicemi. A tak vzniknul SCroG...
Screen of Green "møíž zelenì"
Tato metoda je dobrým pøíkladem toho, co jsou fanoušci ganjy schopni vymyslet. Nejdùležitìjší v této metodì je použití møížky (chovatelské pletivo 5x7cm) zavìšené horizontálnì mezi lampu a pìstební médium. To obvykle znamená zkonstruování nìjakého rámu èi držáku, který sí upevní v rovinì zhruba 20 - 30cm (u malých lamp je možno i ménì) nad médiem. Principem SCroGu je "výchova" èerstvých výrustkù tak, aby kompletnì vyplnily celé pletivo - vždy jedna "bud site" na každou díru. Znamená to dennì èi obden ruènì vtahovat poddajné výhonky pod pletivo a upravovat smìr veškerého primárního a posléze i sekundárního rùstu. Mezera mezi úrovní média a møížkou je dùležitá hned ze dvou dùvodù: jednak je tøeba dobrý pøístup pod pletivo kvùli výchovì výhonkù a druhak musí být pod pletivem dost místa pro vìtvení kytek, které je u SCroGu nejdùležitìjší.
Vychovávání výhonkù pomocí sítì tedy slouží k zaplòování pìstební plochy tak, že veškerý rùst je v ideálním dosahu lampy.
Výsledkem tedy není "džungle" jako u SoG, ale spíš rovné pole - dobrý základ pro maximalizaci produkce. Pøi výchovì se kromì ohybání obèas nevyhneme ani pøivazování, lámání a zastøihování. Platí, že proøezávat se má co nejménì, ale vystavení palic svìtlu má pøednost. Bìhem rùstu se dá proøezávat celkem hodnì - obvzláš listí pod pletivem (které postupnì stejnì odumøe z nedostatku svìtla). Tím dosáhneme dobré vzdušnosti pod pletivem. Bìhem kvìtu je tøeba postupovat s opatrností (listy jsou zásobárna živin) - pak je lepší pouze lehce zastøihávat konce listù.
Teï k jednotlivým fázím rùstu. Esenciální pro SCroG je použití klonù namísto sazenic ze semen. Ve fázi, kdy jsou kytky pøepnuty na kvetení by bylo velmi tìžké z rostlinné masy vyjmout samce rùznì propletené se samicemi. Navíc by to vedlo k mezerám v pletivu, které by se jen tìžko vyplòovaly. Rostliny ze semínek také zaèínají s vìtvením pozdìji - narozdíl od øízkù, které se vìtví hned u zemì. Jakmile máme zakoøenìné øízky pøipravené, umístíme je pod pletivo vždy jeden na ètvereèní stopu. Mùžete si všimnout výrazného rozdílu oproti SoG - ménì kytek znamená také ménì práce. S poètem kytek mùžete experimentovat a pøizpùsobit ho odrùdì; jedna na ètvereèní stopu je ale dobrý zaèátek. Pak pokraèujeme rùstem pøi svìtelném cyklu 18/6 pøípadnì 24/0. Øeknìme dva týdny, dokud øízky nedorostou k pletivu a neprostoupí nìkolik centimetrù nad nìj. V téhle fázi pøepneme na kvìt 12/12 a zaène rùstový spurt tak jak ho známe u Sea of Green. Bude trvat zhruba 10-14 další dní, kdy má SCroGaø nejvíce práce - každý den je tøeba výhonky usmìròovat pod møížku.
Rostliny bìhem této doby kompletnì vyplní celé pletivo - nejdùležitìjší je naèasování pøepnutí svìtelného cyklu.
Pokud byste pøepnuli na kvìt pozdì, skonèíte s neprostupnou neproduktivní džunglí. Dokud nebudete mít dostatek zkušeností se svou odrùdou, doporuèuji pøepnout spíše døíve (viz ilustraèní foto).
Jakmile se møížka naplní a listy pod ní zaènou strádat z nedostatku svìtla, postupnì je ostøíháme. Zùstanou jen stonky jako "trubky", které zásobují horní palice. Zlepšíme prodyšnost pod zelenou masou a tím pøedejdeme plesnivìní. Mnohdy se musí ostøíhat spousta listí a vìtvièek, ale nebojte - kytky to zvládnou!
Celkovì trvá rùst zhruba dalších ètrnáct dní pøi cyklu 12/12, pak se zastaví a zaène kvìt. Bìhem nìho už máme minimálnì práce. Kytky narostou zhruba do stejné výšky jako u SoG, ale jejich horizontální rùst je øízen. Vyrostou zhruba dalších 20 - 30cm nad pletivo a pod pletivem zbydou pouze stonky. Palice z menších lamp sice nejsou žádní výstavní kousci, ale výnos bývá kolem 50 gramù na ètvereèní stopu. Pìstitelé, kteøí pøešli na Screen of Green ze SoGu obvykle udávají rozdíl ve výnosu o 50%.
Box of Green "krabice zelenì"
BoG je první a nejjednodušší variací klasického plochého SCroGu. Pøi této metodì jsou využity i vertikální stìny z pletiva. Ty jsou vyplnìny dalším rùstem buï pøidáním kytek, nebo prodloužením vegetace, kdy rostliny necháme rozrùst i do stran. První metoda nám posune množství kytek blíž k Sea of Green, druhá metoda zase oddálí sklizeò o ètrnáct dní.
Dolní plochá møíž se vychovává klasickým zpùsobem. Rùst na vertikálních stìnách se vychovává tzv. "do spirály" - vìtve rostoucí kolem boxu ohýbáme na ležato podél vertikálních stìn.
U BoGu rozeznáváme dvì modifikace podle zavìšení lampy. Buï klasický horizontální (oznaèován jako h/bog) nebo vertikální (v/bog), kde lampa bez stínidla visí volnì do prostoru. Dùraz je zde kladen pøedevším na rùst na vyšších vertikálních stìnách.
Vertical SCroG "vertikální møíž zelenì"
K v/SCroGu už jen teoreticky. Hlavním rozdílem oproti v/BoGu je úplná eliminace spodní horizontální møíže. Zde jsou pouze vertikální stìny - buï do ètverce nebo do kruhu; a doprostøed visí holá výbojka. Jeho využití je pøedevším v pìstírnách s velice omezenou výškou (kolem 50cm), kde by jinou metodu nešlo použít. Vychovávat zde lze prakticky výhradnì do spirály. Obvykle je u vertikálních møíží tøeba pletivo s menšími oky (2x3cm) než u klasického SCroGu.
Dnes jsme se sice bavili o mikro pìstírnách, ale tyto metody jsou více èi ménì aplikovatelné i na vìtší svìtla (viz ilustraèní foto). Doufám, že jsem vás alespoò trochu inspiroval. Díky za pozornost.
